Hlavní stránka
Publicistika
comicsDB
Galerie
Auditorium

 Kolik stojí vyrobit comics
PŘIHLÁŠENÝ: -----
Tenhle článek Zackovi slibuju léta. Upomínal, prosil, spílal. Unesl mi plyšového medvíka. Když jsem se nedíval, močil mi doma na prkýnko a já byl pak za prase. Vzlykal. Seznámil mě s Petrem Novotným. Přesto všechno jsem vytrval. Nakonec mě ale přece dostal – přestal se o článek zajímat. Ale to bych nebyl já, abych toto zdánlivé vítězství neobrátil ve svůj prospěch. Takže, Zacku, třes se, velké odhalení přichází!

Cena comicsů, které to dotáhnout až na pulty našich prodejen, je otázka diskutovaná velmi často. Čím více se diskutuje, tím je mlha zakrývající skutečnost hustší a výrobní náklady comicsů jsou více a více opředené legendami. A přitom je vše tak prosté, milý Watsone! Trocha kupeckých počtů a jsme doma.

V tomto článku se zaměřím na aspekty kalkulace běžného comicsového titulu. Přikládám i excelovský soubor, se kterým si každý může dle libosti pohrát a zjistit, co s koncovou cenou udělá změna různých vstupních nákladů. Každopádně se zatím budeme pohybovat v obecné rovině. Pokud se ale vše podaří, měl by se tento článek objevit v červnovém čísle 2 obnovené CREW2 obohacený o skutečné kalkulace titulů, které můžeme vidět na trhu. Toto záleží na chuti jednotlivých nakladatelů kalkulace poskytnout (zcela logicky neřekne čísla pouze jeden nakladatel, ale musí jít o akci více, ideálně pak všech nakladatelů comicsu u nás, takže trocha přesvědčování v tom asi bude). I bez zcela konkrétních čísel si snad, milý čtenáři, odneseš dobrou představu o tom, jak cena koncového výrobku vzniká.

Ještě, než se pustíme do vlastního výpočtu, jedno upozornění: jde o kalkulaci nákladů na titul. Je třeba počítat s tím, že nakladatel má další výdaje (zaměstnanci, energie, nájmy, telefony...), ty však do kalkulace titulu nezahrnuje a kryje je ze zisku. Pokud se tedy nějaký zisk dostaví. Jinak to celé platí ze svého.

Kalkulace je anonymní, nicméně čísla jsou zcela reálná. Předpokládejme tedy barevný comics, US rozměr, 144 stran, uvnitř 90g ofsetový papír, obálka 250g křída s lesklým laminem.



Nejprve ty jednodušší nákladové položky: překlad, redakce, DTP.

řádek2: V běžném světe beletrie jsou překladatelé a redaktoři placeni za normostránku (30 řádek po 60 úhozech). Slušný překladatel dostává 130,- Kč i více za normostranu. Redaktor pak 25,- Kč za normostranu. Pokud jde o zvláště náročný překlad (např. encyklopedie), sazba jde nahoru. Je slušnost dávat u comicsů trochu vyšší sazbu. Přece jen u beletrie se nemusíte omezovat rozsahem bublin. Překlad a redakci u našeho titulu jsem odhadl na 9.000,- Kč. Je vidět, že na rozdíl od beletrie, kde je překlad jednou z největších zátěží, u comicsu nic horentního nehrozí.

řádek 1: Nejdříve si zadefinujme, co je pod pojmem DTP vlastně myšleno. Jde o počeštění comicsu a přípravu tiskových podkladů. Náročnost této činnosti je individuální pro každý jednotlivý comics. Záleží na kvalitě a druhu získaných podkladů, na tom, zda comics vyžaduje překreslit vetší množství sound effectů, zda je třeba vytvořit speciální font apod. Variant je opravdu celá řada. Pro usnadnění kalkulací a účtování mají nakladatelé s DTP studiem často dohodu o paušálu za zpracovanou stránku. Právě tento paušál je použit v našem případě. Podíváte-li se na vzorec na diskutovaném řádku 1, najdete (144 + 2) * 200. Tj. 200,- Kč za stránku, vnitřních stran je 144, obálka je zevnitř nepotištěná, takže má dvě stránky. Dlužno podotknout, že paušální částka se může od uvedených 200,- Kč značně lišit. Většinou směrem nahoru.

řádky 3, 4: Do tiskárny je potřeba dodat čtyři pláty filmů pro každou barevnou stránku comicsu, jeden plát v případě čb stránky. Výroba (tzv. svícení) jednoho plátu A4 filmu (US formát se svítí jako A4) stojí řádově 50,- Kč. Od majitele práv lze získat dva druhy podkladů pro vnitřní stránky: elektronická data nebo již vysvícené filmy. Elektronická data se lépe počešťují, je však třeba svítit všechny čtyři filmy. V případě filmových podkladů se mění jen černý plát, tudíž se svítí pouze tento plát. Jelikož náklady na filmové i elektronické podklady jsou cca stejné (řádově 12,5 USD za stránku), jsou elektronická data paradoxně dražší (svítí se více filmů). Na druhou stranu je úbytek práce na straně DTP studia natolik významný, že se většinou náklady srovnají. Na obálku comicsu se buď pořizují opět elektronická data, nebo se kupují diapozitivy (cca za 65 USD jeden).
V našem případě předpokládáme, že podklady přišly na filmech pro vnitřní stránky, na diapozitivu dorazila obálka. Skenuje se a počešťuje tedy černý plát.
Podíváme-li se tedy na řádek 3, vidíme vzorec (8+144)*50. Cena za vysvícení plátu je 50,- Kč. Pro vnitřní stránky svítíme 144 černých plátů, pro obálku musíme svítit všechny čtyři pláty, a to pro přední i zadní obálku, tj. celkem 8 plátů.
Na řádku 4 vidíme nákup filmových podkladů: 144 vnitřních stránek za 12,5 USD, jeden diapozitiv přední obálky za 65 USD. Pro jednoduchost dolar počítám za 30,- Kč. Zadní obálku nebylo třeba kupovat, tu si vytvoříme sami..
Je dobré také zmínit, že jestli má nakonec comics pevnou nebo brožovanou vazbu zas tolik o ceně nerozhoduje.

řádek 5: drobné náklady v sobě zahrnují náklady na poštovné (obvykle dvě až čtyři kurýrní zásilky z/do USA), náklady na rozesílání povinných výtisků a pak různé nepředvídatelnosti. Nakladatel je povinen poslat povinné výtisky do čtyř knihoven, plus smlouva s majitelem práv ho zavazuje poslat obvykle pět až deset autorských výtisků. Což se v případě Austrálie a pořádně tlustého comicsu (From Hell) trochu prodraží. Do drobných nákladů padají různé předělávky, pobíhání kurýrů mezi nakladatelem a DTP studiem a podobné radosti.

řádky 11, 12, 13: tyto řádky mazaně vyjadřují, kolik nakladatel zaplatí za práva. Práva se totiž počítájí takto: určí se procento z ceny výtisku bez DPH, které se má odvádět majiteli práv (běžných je 8%). Současně se ale též určí nevratná záloha, kterou nakladatel skládá při podpisu smlouvy (záleží na nákladu a ceně comicsu, nicméně ty jsou u nás tak malé, že se stejně většinou skončí u administrativního minima majitele práv, tj. cca 1000 USD. Administrativní minumum určuje částku, pod kterou se majiteli práv nevyplatí tisknout a posílat smlouvu). Nakladatel pak kvartálně (či pololetně) hlásí počet prodaných výtisků a jakmile překročí předplacenou zálohu, platí majiteli práv další peníze. Dlužno podotknout, že k něčemu takovému u nás dochází jen velmi zřídka: nakladatel je většinou rád, když se alespoň na dostřel přiblíží zaplacené záloze.

řádek 8: náklady na tiskárnu. Tady záleží na řadě dalších parametrů. Vzpomeňme zejména barevnost (nebarevnost) comicsu, druh papíru, formát knížky (americké comicsy mají pro zdější tiskařské stroje zvlášť nevhodnou velikost), druh vazby (pevná vazba s předsádkou se řádně prodraží), případné další „vychytávky“ (třeba ražbu).
Je dobré také zmínit, že jestli má nakonec comics pevnou nebo brožovanou vazbu zas tolik o ceně nerozhoduje.
Velmi důležitým parametrem je též tištěný náklad publikace. Nastavit a rozjet stroje něco stojí, takže je běžné, že za 1000 ks zaplatíte 100.000,- Kč a za 2000 ks zcela identické publikace pak třeba „jen“ 120.000,- Kč. Cena tisku jednoho kusu tak klesla ze 100,- Kč na 60,-. Což je krásné. Ve vetším nákladu se také lépe rozloží fixní náklady (DTP, překlad, filmy) a tak by se zdálo, že vydat knížky co nejvíce kusů je ta správná cesta. Jenže 120.000,- Kč je přece jen víc než 100.000,- Kč a když je reálná prodejnost publikace 550 ks, tak „levná“ tisícovka, co jsem si navíc pořídil na sklad, není zrovna důvod k radosti.

A jsme ve finále. Teď jde o to, odhadnout koncovou cenu tak, aby na sebe titul alespoň vydělal. Je třeba počítat s tím, že z prodaného kusu musí nakladatel dát 5% na DPH a v průměru 42% distribuční společnosti (viz. vzorec na ř. 17). Možná těch 42% vypadá hrozivě, ale věřte, bude hůř. Již teď některé distribuční společnosti žádají 45% a není daleko den, kdy knížku do distribuce nevezmou, nedostanou-li alespoň 50%.
Při určování koncové ceny lze postupovat různými způsoby. Obvykle se určuje takzvaná nulová hranice, tj. počet kusů, které je třeba prodat, aby se náklady alespoň vrátily. Pokud je nulová hranice bízko poloviny tištěného nákladu, knížka má šanci na úspěch (v našem příkladu se to při prodejní ceně 399,- Kč podařilo, viz. kladné číslo na ř. 19). Posunováním počtu prodaných kusů (ř. 10) můžete snadno simulovat, co ten který počet s rozpočtem comicsu udělá. Totéž samozřejmě dělá i nakladatel, přičemž počítá s tím, že nikdy nelze prodat veškerý tištěný náklad publikace (5 až 10% padne na povinné výtisky, autorské výtisky, distribuční ztráty, zničené výtisky apod.) a že potencionální zisk by měl vyvážit peníze v publikaci vázané. Náklady je totiž většinou potřeba zaplatit předem, maximálně měsíc po vydání publikace. Příjmy z prodejů na sebe nechávají čekat řadu měsíců i let.
Správně odhadnout, kolik kusů publikace se při zvolené prodejní ceně může prodat, je věcí citu nakladatele. Buď je s výslednou kalkulací spokojen (s naší vzorovou spokojenost je, pokud se tedy jedná o zajímavý titul), nebo se musí pokusit nějak ušetřit na nákladové straně. Stlačit cenu za tiskárnu, nekupovat filmy, ale oskenovat tištěnou předlohu, neplatit DTP studiu a zalomit knížku sám apod.

Nakladatelský byznys je vlastně jednoduchý. Jde jen o to, aby vyšly všechny výše zmiňované a v kalkulaci použité předpoklady a jistota desetinásobku je vaše :-)))
litos (03.03.2003)
karel [13:55:50 04.03.2003]
no nejsmutnější je ta hora letáku do hyprošů co se válej u schránek a nikdo je nechce - lesklý jsou a barevný

karel [13:54:11 04.03.2003]
litos: dekuji za odpovědi

litos [12:14:30 04.03.2003]
Ne, neni to kalkulace Spider-Man: Navrat. Je to smyslena kalkulace pro ucely tohoto clanku. Nicmene u SM: navrat jsem mel k dispozici zminovane lejstro o cenach tisku z tiskarny, tudiz jsem to pouzil a zbytek vystavel kolem toho.

litos [12:13:21 04.03.2003]
Ad radky 3 a 4: ano, 12,5 USD stoji dohromady vsechny 4 filmy. A cely tvuj prispevek, karle, je zcela presne

karel [06:45:03 04.03.2003]
jo jstli se čistě náhodou jedná o kalkulaci na nového Spidermana co by měl být za 299,- když nám tady vysvětluješte že za 399 vyděláte 1200,- při ceně dolaru 30,- tak prodávejte těch drog víc (začnu si taky něco kupovat) a vydejte za podobně příznivou cenu i Batmana

karel [06:41:28 04.03.2003]
Pořád řádek 3 a 4: stále nějaké nejasnosti (jiste jen skrzevá špatný zrak a svá zalepená raní víka) 12,5 stojí 4 filmy (každý pro jednu barvu) jedné strany [řádek 4]. jdnu barvu budu vyrábět znova [řádek 3]? diapozitiv stojí 65 celá strana ale musím z něj vyrobit 4 nové filmy [řádek 3]? Takle nějak to bylo?

Merlkir [19:00:59 03.03.2003]
Opravdu zajímavý článek, díky..

Václav Dort [17:03:34 03.03.2003]
Souhlasím s Petrem, je to celkem přesné, ikdyž režie není také zanedbatelná položka. Ještě je potřeba pro případné experimentátory s tabulkou doplnit, že tisková cena za jeden kus s klesajícím nákladem (počtem výtisků) stoupá. Pod 1100 ks celkem razantně. Zkuste si do té tabulky vyplnit daný titul se zmiňovanou prodejností 550 ks a začít experimentovat s tištěným nákladem a prodejní cenou. :-) Tím směrem leží šílenství.

litos [14:44:27 03.03.2003]
Radek 8: s tim tezko neco nadelas. Tiskarne proste reknes, co bys rad udelal a v jakem nakladu, a ona ti posle lejstro, kde je cena. V nasem pripade prislo lejstro, kde je napsany 64 Kc za kus vcetne DPH (proto se tam deli tou 1,05). Co se tyce vztahu radku 3 a 4: do tiskarny musis pro barevnou stranku poslat 4 platy filmu. Ber kde ber. Nektere koupis, nektere vyrabis (svitis) sam. Kouzlo je v tom, ze nikdy nekoupis vsechno, protoze cesky ti ty filmy nikdo nedoda.

litos [14:41:51 03.03.2003]
Radek 19 je fakt zisk. Tabulka vlozena u clanku je pro nulovou hranici. Kdyz si stahnes prilozeny xls a nastavis si, zes prodal treba 1500 ks, zisk nastane. Nebo si muzes zkusit, jaky je prodelek, kdyz prodas treba 500 ks.

MilanH [14:39:35 03.03.2003]
Tak na takyto clanok som uz cakal dlho. Ale ten riadok 19 - ten urcuje zisk?

karel [13:41:23 03.03.2003]
nerozumím vztahům mazi řádky 3 a 4. vzorec v řádce 8 neumožňuje nějakou tu osobnější kalkulaci

1997 - 2005 © comX.cz