Hlavní stránka
Publicistika
comicsDB
Galerie
Auditorium

 Le Sommeil Du Monstre
PŘIHLÁŠENÝ: -----
Enki Bilal patří ve Francii k nejuznávanějším komiksovým tvůrcům, nicméně je to Slovan jako poleno - narodil se v Bělehradě, jeho otec byl Jugoslávec, matka Češka(!). A Bilal se ke svým kořenům pravidelně vrací, přičemž výjimkou není ani jeho zatím poslední album "Le Sommeil du Monstre" (Netvorův spánek).

Příběh se (jak je u Bilala zvykem) odehrává v blízké a nepříliš radostné budoucnosti. Země je terorizována Řádem tmářů, který vznikl sloučením fanatických křídel tří nejvýznamnějších monoteistických náboženství - židovství, křesťanství a islámu. Triumvirát vůdců Řádu tmářů vyhlásil válku všemu, co podle jejich názoru zpochybňuje Boží existenci, tedy především vědě a samostatnému myšlení vůbec. Vlastní děj se točí kolem tří postav, které jsou spjaty zvláštním poutem. Nike, Amir a Leyla jsou sirotci, jejichž osudy se krátce proťaly pár dní po narození pod děravou střechou Sarajevské nemocnice v průběhu války v roce 1993. Z Leyly se stala přední světová astrofyzička, pracuje na orbitálním teleskopu Hubble 4 a patří mezi několik vyvolených, kteří vědí o zachycení mimozemského signálu. Po zničení této informace prahne Řád, a proto začíná po Leyle usilovně pátrat... Amir žije v Moskvě se svou přítelkyní Sašou a nevědomky je naverbován do Řádu, jehož hlavní základna leží na Sibiři. Po vymytí mozku je Saša přeměněna ve slepě poslušný nástroj, ale Amir nepodlehne a snaží se uniknout... Nike má mimořádné psychické schopnosti, s jejichž pomocí se ve své paměti postupně snaží proniknout až ke dni svého narození, aby zjistil, kdo byli jeho rodiče. Kvůli týmž schopnostem však o něj usiluje Řád, protože právě jejich prostřednictvím chce odhalit místo, kde jsou uloženy rozbory mimozemského signálu. Členové Řádu na Nika spáchají fingovaný atentát a při lékařském ošetření mu do hlavy voperují zařízení, jehož prostřednictvím má být na dálku ovládán... Spletitý děj plný intrik graduje, dvě ze tří dějových linií se prolnou a pak kniha náhle v nejnapínavějším místě končí - adieu, pokračování v dalším díle (už aby vyšel, sakra).

No a teď nějaké to hodnocení. Enki Bilal je opravdu dobrý vypravěč, vždycky vytáhne z rukávu pár originálních nápadů a krom toho na rozdíl od většiny Západoevropanů (o Američanech nemluvě) skutečně chápe tragédii, která se na Balkáně odehrává. Bilal je ovšem především geniální výtvarník, který se album od alba vyvíjí a zdokonaluje. Oproti předcházející trilogii "Nikopol" definitivně opustil klasický způsob kresby komiksu (to jest kolorovanou perokresbu) a začal vrstvit pastely a lazurní i krycí barvy, takže výsledek vykazuje živost vyhrazenou většinou pouze skicám. K tomu má Bilal neobyčejný cit pro technické struktury a neznám nikoho dalšího, kdo by takovým způsobem dokázal nakreslit předměty vyhlížející futuristicky a zároveň totálně opotřebovaně. Výrazné pokroky pak dělá i v jediné oblasti, pro kterou by snad mohl být kritizován - v zobrazování lidských obličejů. V jeho starších pracech často splývají jednotlivé postavy, protože Bilal používal v podstatě pouze jeden ženský a jeden mužský obličej. I v "Le Sommeil du Monstre" jsou si některé postavy trochu podobné, ale mnohem méně než dříve.

Scénář a kresba: Enki Bilal
keporkak (12.05.2003)
mára [19:29:10 14.05.2003]
ta kresba je fakt dobra

1997 - 2005 © comX.cz