Hlavní stránka
Publicistika
comicsDB
Galerie
Auditorium

 Comicsové filmy aneb stříbrný věk na stříbrném plátně
PŘIHLÁŠENÝ: -----
Comicsy ovlivnily nejenom svět čtenářů, ale také svět filmových fanoušků. Comicsové filmy se začaly objevovat už na začátku 40. let. Bohužel většina z nich nevypadala moc comicsově, ale spíše jako seriály pro nejmenší děti (Hulk, Spider-Man, Batman). V tomto článku bych ale chtěl ty opravdu staré comicsové filmy vynechat a rovnou se vrhnout na ty lepší, které se na filmová plátna začaly vracet začátkem 90. let.

Režisér Tim Burton (Beetlejuice, Ed Wood, Ospalá díra, Mars útočí, Planeta opic) dostal velice těžký úkol, který se však nedal odmítnout. Měl přenést temného rytíře Batmana z comicsu od Boba Kanea na filmové plátno. Pomoci mu k tomu měla nepříliš zkušená scénáristická dvojice Sam Hamm a Warren Skaaren. Tim Burton se do filmu rozhodl vložit opravdu hodně temných vizích, které se ale také objevovaly v jeho oblíbeném comicsu The Dark Knight Returns od Franka Millera. Toho se jedině mohli uleknout comicsoví čtenáři, kteří byli na Batmana zvyklí ve velice pestrobarevné podobě. Ale Tim Burton chtěl udělat z Batmana opravdu temného rytíře a ne barevného šaška z cirkusu (tak opravdu vypadal někdy v comicsové podobě, nebo ve filmu Batman (1943) a ve filmu Batman a Robin (1949)). Nakonec se vše podařilo, a tak v roce 1989 přišel na svět vynikající comicsový snímek Batman, za který obdržel Jack Nicholson (v roli Jokera) Oscara, za nejlepší herecký mužský výkon.

Snímek Batman se stal hitem, a proto také přišlo v roce 1992 do kin jeho pokračování pod názvem Batman se vrací. Tim Burton sice ze začátku neměl vůbec chuť natáčet volné pokračování batmanova dobrodružství, ale když si přečetl scénář od Daniela Waterse, změnil názor. V jeho podání byl prý film Batman se vrací čtyřhodinový epos s létajícími slony. Burtona však nezaujala tato stránka filmu, ale to, že se v něm objevila složitější zápletka s politickými prvky. Třeba když je Tučňák (Danny DeVito) zvolen starostou a podlý obchodník Max Shrecks (Christopher Walken) se chce přes něho takticky dostat k vládě nad Gotham City. Tim Burton si ještě k tomu přidal tvrdší hororové fondy, než v prvním díle a vznikl tak velice temný, ale pořád comicsový film v němž si titulní roli Batmana bohužel už naposled zopakoval skvělý Michael Keaton. Podle mě je Batman se vrací vůbec nejlepší díl z celé série, a také zatím nejlepší comicsový film, co kdy byl natočen.

Batman navždy, tak se jmenuje třetí batmanovský díl z roku 1995. U tohoto filmu se však Tim Burton podílel jenom na produkci a post režiséra přenechal muži jménem Joel Schumacher (Hráči se smrtí, Volný pád, 8 mm, Tábor tygrů, …). Ten začal točit film na motivy scénáře, kterého se ujal Akiva Goldsman. Podle věrných fanoušků Batmana je právě tento díl tím, co tzv. zabil celou sérii. Nejspíše je to kvůli tomu, že Joel Schumacher upustil od Burtonových oblíbených temných vizích a do filmu vložil více těch comicsových. Možná to je ale také tím, že hlavní roli Batmana už nehrál Michael Keaton, ale Val Kilmer, který nepodal moc přesvědčivý výkon. To vše ale zase napraví sexy Nicol Kidmannová v roli svůdné psycholožky, nebo skvělí batmanovi protivníci Tommy Lee Jones (Two-Face) a Jim Carey (Hádankář). Je ale zbytečné, co dalšího napravuje a co zase kazí tento film. Jedno je totiž jisté, Joel Schumacher natočil fascinující, akční a velice comicsovou podívanou, která slavila velký komereční úspěch po celé Americe.

Čtvrté pokračování batmanových dobrodružství na sebe nenechalo moc dlouho čekat, a tak v roce 1997 přišel do kin snímek Batman a Robin. Na tento film bylo napsáno nespočet velice přísných recenzí a kritikové z něho udělali filmový odpad. Podle mě si to ale snímek Batman a Robin nezaslouží. Film režíroval opět Joel Schumacher a scénáře se též ujal Akiva Goldsman. V roli Batmana se ale objevil další, jiný herec. George Clooney určitě není ve filmu tak brilantní jako Michael Keaton, ale je lepší než Val Kilmer a tvůrce Batmana Bob Kane o něm prohlásil, že má výraznou a silnou čelist, přesně tak, jak ji původně namaloval. V roli úhlavního záporáka Mr. Freeze se dokonce objevila i filmová superstar Arnold Schwarzenegger, ale také Uma Thurman v roli krásné, ale i jedovaté Poison Ivy. Nakonec však ani tyto hvězdy nepomohli k většímu úspěchu tohoto filmu. Fanoušky nejvíce rozhořčilo to, že Joel Schumacher už opravdu definitivně upustil od Burtonových temných vizích a použil už jen velice comicsové náměty. Ty se projevily jak na kostýmech hlavních postav, tak i na prostředí, ve kterém se film odehrával. V tomhle prý byla ta největší chyba. Já si však myslím, že jestli tento film vypadá až moc comicsově, tak to není na škodu. Vždyť začáteční sekvence filmu je opravdu cool a nejlepší je na tom to, že to tak jde vlastně i po celý film. Batman a Robin má totiž dvě hodiny a deset minut a má opravdu velice rychlé tempo. Tento snímek je sice klasickým megafilmem, který si může dělat ambice leda tak na komereční úspěch, ale Joel Schumacher nám v něm alespoň představil Batmana v opravdové comicsové podobě. V takové, v jaké on vlastně vždycky byl.

Comicsové filmy však svojí temnou stránku jen tak neztratily. V roce 1994 to potvrdil režisér Alex Proyas svým hororovým snímkem Vrána, který natočil podle comicsového bestselleru od kreslíře Jamese O´Barry. Pro fanoušky tohoto filmu je ale lepší, aby se vyhnuli dalším dvěma pokračováním (Vrána- Město andělů, Vrána 3), které opravdu nedosahují sebemenší kvality prvního snímku.

Dalším temným comicsovým filmem byl v roce 1995 Soudce Dredd režiséra Dannyho Cannona. Postava drsného soudce si našla ve světě comicsu své čestné místo, a tak se už jen čekalo jak dopadne její filmová podoba. A zezačátku to nevypadalo vůbec špatně. Mega City One (město, ve kterém se příběh odehrává) graficky navrhl Nigel Phelps, který mimo jiné pracoval i na prvním díle Batmana. Dalším dobrým tahem bylo to, že futuristickou uniformu Soudce Dredda vytvořil světoznámý módní návrhář Gianni Versace, nebo že na vizuálních efektech pracoval společně s Jossem Williamsem (Vetřelec 3) i Joel Hynek (Predátor).

Problémem ale bylo už to, že v každém comicsu měl Soudce Dredd na hlavě pořád helmu a nikdy si ji nesundal. Tohle však do filmu neprošlo, protože byl do hlavní role obsazen Sylvester Stallone. „Lidi přece jdou do kina proto, aby viděli mě, a ne moji helmu,“ prohlásil slavný herec. Další chybou bylo možná zvolení nepříliš zkušeného režiséra Dannyho Cannona (The Young Americans) nebo scénáristy Williama Wishera a Stevena DeSouzy.

Ať je to ale jak chce, jedno je jisté. Pod taktovkou těchto chlapíku vznikl celkem slušný comicsový film, který přišel za účelem pobavit diváky.

V roce 1997 přišel do kin další temný comicsový film a tentokrát v něm přišla řada na hrdinu jménem Spawn. Film režíroval Mark A. Z. Dippé, který měl do té doby zkušenosti jen z prací na vizuálních efektech u trháků jako je Jurský park, Terminátor 2 a Propast. Scénáře se ujal Alan B. Mcelroy, který příběh napsal podle comicsů od Spawnova stvořitele Todda Mcfarlana. Na filmu asi nejvíce zaujme jeho vizuální stránka, ale jinak je na stejné úrovni jako Soudce Dredd.

Nastal rok 1998 a s ním se na filmovém plátně objevil comicsový akční horor Blade. Tento snímek se stal kultovním hitem a byl po velice dlouhé době jeden z prvních zfilmovaných comicsů od slavného vydavatelství Marvel (comics Blade se poprvé objevil v časopise Marvel comics v roce 1973). Za touto skvělou vizitkou stojí dva muži, scénárista a režisér. David S. Goyer (Smrtihlav) napsal podle méně známých comicsů scénář, který nakonec skvěle převedl na stříbrné plátno režisér Stephen Norrington (Liga výjimečných). Ve filmu se dokonce objevuje vůbec první scéna, kdy se jedna z postav uhýbá kulkám ve zpomaleném záběru. Tato scéna byla ale později zmodernizována ve filmu Matrix.

V roce 2002 přišlo do kin pokračování upírské řežby pod názvem Blade 2. Scénáře se ujal opět David S. Goyer, ale na postu režiséra se objevil Mexičan Guillermo Del Toro, který si upírské téma vyzkoušel už v roce 1992 v televizním filmu Stroj času, ale do Hollywoodu vstoupil až roku 1997 svým hororem Mimic. Tento režisér dostal však velice těžký úkol. Měl tímto druhým dílem navázat na ohromný úspěch již kultovní jedničky. Nakonec se mu to povedlo bravůrně a dokonce samotnou jedničku v mnoha místech překonal. Výborný scénář poskytl filmu větší zápletku a neuvěřitelně rychlé tempo. Režisér dokonce pracoval dříve na zvláštních efektech, a tak jsou všechny akční sekvence (skoro celý film) velice nadupané a ještě ve stylu a la Matrix. Na filmu také pracoval uznávaný comicsový kreslíř Mike Mignola (Hellboy) jako grafický poradce. Snímek se mimo jiné točil v Praze a ke spolupráci byli vyzváni i čeští herci v čele s Karlem Rodenem.

Dalším zfilmovaným comicsem od vydavatelství Marvel se stal v roce 2000 X-Men. Stvořiteli tohoto legendárního comicsu se stali slavní kreslíři Stan Lee a Jack Kirby, první číslo vyšlo už v roce 1963. Původně se měl comics jmenovat „Mutants“, ale raději byl přejmenován na „X-Men“ („Lidé s eXtra schopnostmi).

Na post režiséra se usadil čtyřiatřicetiletý Bryan Singer (Veřejný kanál, Obvyklí podezřelí, Nadaný žák) a scénář byl svěřen do rukou debutujícímu Davidu Hayterovi. Singer si ve filmu výborně poradil s vyšším počtem hrdinů najednou a překvapivě pojal tento comics jako psychologické drama s akčními vsuvkami. Ve filmu není vidět žádný efektní střih, šokující efekty a velké výbuchy, ale především se jedná o zachycení vztahů a motivací jednotlivých postav. To ale určitě není na závadu. Naopak mnoho fanoušků tvrdí, že tento film je jejich splněným comicsovým snem. A proto se už také chystají další pokračování, uvidíme jak se Bryanu Singerovi povede dál.

V témž roce jako Blade 2 přišel také do kin dlouho očekávaný comicsový film Spider-Man. Tento pavoučí hrdina, kterého stvořil opět Stan Lee pro vydavatelství Marvel se objevil v roce 1967 ve své první samostatné sérii pod názvem „The Amazing Spider-Man“. Filmové studio Columbia Pictures dlouho bádalo na tím, kdo by měl film režírovat. Nabídku dostal i Steven Spielberg, který však odmítl a scénář od Jamese Camerona nebyl přijat. Nakonec se stal režisérem hororový specialista Sam Raimi (Smrtonosné zlo 1-2, Armáda temnot, Darkman) a scénáristou David Koepp. Na trikových sekvencích pracoval špičkový odborník na zvláštní efekty John Dykstra, který už má veliké zkušenosti z pracích na Hvězdných válkách a originální kostým hlavního hrdiny vytvořil návrhář James Atcheson. Spider-Man se stal komerečním hitem a je kritiky považován za jeden z nejlépe zfilmovaných comicsů. Film byl také nominován na Oscarech 2002 v kategorii vizuální efekty. Tam ho ale nakonec porazil druhý díl trilogie Pán prstenů.

Je vidět, že comicsových filmů bylo natočeno už opravdu hodně. Za zmínku určitě také stojí už natočená detektivka podle comicsu od Alana Moorea Z pekla (2002), nebo oscarová gangsterka Road to Perdition (2002). Do budoucna se máme ale ještě pořád na co těšit. Připravují se adaptace comicsů, jako je třeba Liga výjimečných, Hulk, ale také několik dalších pokračování, úspěšně rozjetých sérií (Blade, X-Men, Batman, Spider-Man).
Ondra (19.05.2003)
Mons [19:33:00 19.05.2003]
Zack: Tak už jsem to všechno srovnal :-)))

chucapabra [19:14:06 19.05.2003]
hmm tak nevim nevim, at uz burton cetl co chtel, tak prvni dva batmani sou naprostou klasikou, coz uz se o jejich pokracovanich rici neda

autor se mohl zminit trebas i supermanovi a mohl se jednotlivym filmum venovat trochu vice. Treba v serii clanku, kde by kazdy dil byl venovany jednomu z hrdinu by byl jiste zajimavejsi nez se o kazdeho jen otrit a supky dupky dal.

dalsi vytka by mohla smerovat k nejake ucelenosti. autor by mohl klidne filmy nejak casove seradit, ale to je jen detail. Spise mi chybi nejaky zaver, shrnuti vyvoje filmu podle comicsu. Napsani ze existuji jeste dalsi filmy, ktere autor zrejme nevidel/necetl/nevidel a necetl a ktere prijdou nteprve do kin mne nijak neukaji.

A nakonec to nejdulezitejsi. Vazne si myslite, ze filmovy spida byl tak vyborny? Ja jsem az na jeden zaber na hlasku nenarazil, coz je trochu podivne kdyz prave hlasky ve spidermanovi litaji stejne rychle jako rany pesti a nekdy i vice boli. Ani buhvijak temny neni, aby mohl cloveka zaujmout jako vyse skromne popsany burtonuv batman. Ja mam filmoveho spidu zapsaneho jako zkousnutelny komercni (= americky) projekt. V me videotece si vsak mistecko nenajde. To radsi hlidam pro filmove zpracovani Batgirl s Jennou Jameson v hlavni roli. Kdyz to nikdo nenatoci, tak se toho budu muset chopit snad sam ;)))

johni [17:32:59 19.05.2003]
k autorovi---> píšeš že se burton rozhodl vložit do komiksu hodně temných vizí, které se také objevují v jeho oblíbeném komiksu The Dark Knght Returns....jak už jsem tu psal Burton nečte komiksy - tedy, jak může mít někdo oblíbený komiks, když je nečte. a fakt ten článek není bůhvíjak skvělý.

Zack [16:44:31 19.05.2003]
Mons: dyt srovnavej... :)

Mons [12:38:04 19.05.2003]
Bez urážky, ale takovouhle nudu už jsem dlouho nečet. Spíš by se hodilo srovnání jako, Batman kreslenej/filmovej atd. Pár informací z filmovejch stránek je prd. Nejsem si jistej, ale MIB jsou snad taky podle comicsu a kde je vůbec SUPERMAN??

1997 - 2005 © comX.cz