Hlavní stránka
Publicistika
comicsDB
Galerie
Auditorium

 Love Hina
PŘIHLÁŠENÝ: -----
Já nejsem magor, já sem otaku!
Ještě před lety, když na vás někdo vyhrkl slovo „manga“, tak jste mu ji rovnou flákli. No přece si nenecháte beztrestně nadávat. Jako u všech řekněme okrajových záležitostí, i zde bylo pár prapodivných entit povětšinou humanoidního původu, které věděly, co to slovo znamená. Otaku. Poslední dobou se nám mírně přemnožili a po celém světě je to samý otaku. Díky rozmachu internetu, pevných linek a přenosových rychlostí, o kterých se smrtelníkovi na konci 20. století ani nezdálo, se dnes totiž tato nemoc z japonskécho souostroví rozšírila i do okolního světa. Poznáte je snadno. Většinou se nedají přehlídnout (krom těch maskovaných druhů, ale o těch jindy :).

Jak vykrvácet nosem snadno a rychle
Né že by hlavní hrdina takřka nekonečné série Love Hina byl zrovna hardcore otaku. Nesbírá figurky svých oblíbených hrdinek, mangu co sem tak postřeh nečte vůbec a o anime zavadí asi jako důchodkyně o sex. Ale jinak je naprosto ukázkovej. Keitaro je tzv. věčný student, který se snaží kvůli jedné staré přísaze dostat na prestižní Tokyjskou vejšku. Marně. Několikrát. Aby to nebylo tak fádní, je manažer soukromého internátu pro osamělé dívky, bohužel absolutně nemá ponětí, co s těma dívkama dělat. Přidejme trošku té nešťastné lásky, fakt že hrdina už překročil dvacátý rok svého života a přitom pro něj polibek je věc znepokojující asi tak jako já s flaškou tequily v ruce. Zmiňoval jsem fakt, že při pohledu na nahé ženské tělo krvácí z nosu?? Ostatně to je jeden z klasický symptom otakismu.

Dolly Buster že má velký prsa?? Ha ha ha!
Ženských hrdinek je hnedle několik, každá jiná, každá charakteristická a všechny sympatické (pro ty pedofilní mám dobrou zprávu, najdete i studenou dvanáctku). Samozřejmě jsou vykresleny s dokonalostí přípravných plánů hollywoodského plastického chirurga. Vzhledem k jejich věku je jasné, že autor má značné problémy se vypořádat s krutou realitou japonských žen, ale laskavý čtenář anatomické úlety vzhledem k jejich ladnosti jistě promine. Všechny hrdinky až na jednu si myslí, že Keitaro je beznadějný úchyl, fetišista a šmírák. Strašně jim vadí, ale zas na druhou stranu je jim jasné, že to je jediný chlap (v tomto případě poměrně nadnesený výraz) v baráku.

Buďme chvíli vážní, občané
Možná jste touto dobou pěkně zmatení. Tak já se na chvíli uklidnim a povíme si, o čem to vlastně plácám. Love Hina je série o věčném smolaři, který ve své smůle má tolik štěstí, že se stane manažer baráku plného holek. Pěkných holek (i nad tou 12cti-letou by se dalo uvažovat, pozn. redakčního pedofila :)) (až zjistím kdo to je, má padáka, pozn. šéfredaktora). Díky své vrozené nesmělosti, neschopnosti a nemotornosti se nejen k ničemu pořádnýmu neodváží, ale navíc se potácí od nedorozumění k nedorozumění. Do toho se zamiluje do jedné z dívek, a abych to nekomplikoval, prozradím, že ona časem zjistí, cha nechca, že onen cit opětuje. Pokud po poslední větě čekáte nějaký strašlivý slaďák, jste úplně vedle. Na romantické prvky sice narazíte na každé stránce, ale jaksi spíše jako vedlejší produkt. Prvotní je sranda. A tý je vrchovatě. Laciná, imbecilní, pubertální. Budete ji milovat :)

Shrňme si to pěkně na hromádku
Love Hina je čistá zábava, u které se sice nijak duševně nepozdvihnete, ale výborně pobavíte. Většinu času si budete řikat „to je ale debil“ a přitom vám toho paka bude vlastně líto. Kresba je klasicky mangoidní, pokud nejste zrovna otaku, nerozlišíte ji od ostatních. To ovšem neznamená, že je špatná, ba naopak (zvlášť hrdinky se místama moooc povedly). Dialogy jsou vtipné, místama krásně naivní, prostě přesně takové, jaké byste u série tohoto typu hledali. Existuje i výborná anime série (25 dílů + 2 speciály + 3 díly OAV série), ale to už je v japonsku snad pravidlem. Abych to už nějak uzavřel. Jestli máte dost duchaplností, sežeňte si Love Hinu a nenechte se odradit názvem. Já jsem moc rád, že jsem to neudělal.

Na závěr této recenze bych se chtěl omluvit všem otaku. Ostatně, patřím mezi vás (teda bez toho krvácení z nosu :) (aha, tak to si mi asi vyprávěl historku o někom jinym, pozn. šéfredaktora :o)).

Scénář a kresba: Ken Akamatsu
Zack (26.05.2003)
azteck [17:18:08 08.06.2003]
Sehnat místo manažera dívčiho internátu,to byl vždy můj sen.Když k tomu ještě přidám zajimavé věkové rozvrstvení chovanek :-P .Akorát mě překvapuje jak jsou japonky agresivní. Ale jinak jsem se u toho dost nasmál.

Merlkir [18:46:34 28.05.2003]
Ještě k manga symbolům, teďkonc jsem o tom četl dobrej článeček, zkusím ho najít..

Merlkir [18:43:47 28.05.2003]
Zack: to je fakt. LH teda nemám přečtenou celou, ale je pravda, že je to rozdíl. I's už jsem četl dvakrát a pořád to stojí za to. A taky dobrá chlama, ať je LH jaká je..:)) scény v lázních nebo školní výlety, to je moje..

Zack [11:02:18 28.05.2003]
mara: presne tak... merlkir: I's ani nahodou neni takova prdel, ani to tak neni mysleny... to je jako bys srovnaval Beverly Hills a Pratele :))) Jakkoliv globalne I's (i kdyz sem nedocet) je taky hodne dobry, ale to uz je vcelku vazne mysleny dobrodruzstvi dospivajici mladeze v japonsku (kde aspon podle mangy je polibek vrcholny eroticky zazitek zhruba az do 30ti :)

Merlkir [20:35:38 27.05.2003]
I's jsou teda podlě mě lepší, ale jak je Keitaro neustále mlácen má taky své kouzlo. :))

mára [20:13:43 27.05.2003]
Zack: Takze ty kapky od oka sou jenom mangaicky symboly?

fuckenbrau [11:57:26 27.05.2003]
To zž v Japonsku napsaly můj deník? :)) Samozřejmě si dělám sám ze sebe lacinou srandu!

Zack [09:41:20 27.05.2003]
mára: je... nehoda... to se mu stava furt... vsichni pubertaci v japonsku pravdepodobne padaji s rukama na prsa a xichtem mezi ne :)))) Samozrejme nasleduji vykulene oci, kapka od oka na znameni rozpaku, pripadne krev z nosu... proste manga :)

mára [18:43:06 26.05.2003]
Ten cernovlasej na tom dolnim obrazku je Keitaro? To teda moc nesmele nevypada :)

1997 - 2005 © comX.cz