Hlavní stránka
Publicistika
comicsDB
Galerie
Auditorium

 The Invisibles - 1. série
PŘIHLÁŠENÝ: -----
V zimním speciálu Absolute Vertigo z roku 1995, který obsahuje upoutávky na nové série, se kromě ukázky z připravovaného Preachera objevil i krátký příběh Hexy s holohlavým Kingem Mobem v hlavní roli. To byl první vstup do světa Invisibles, kde proti sobě stojí síly Konspirace (Conspiracy) a Neviditelní (Invisibles). Ti první ovládají prakticky veškeré dění na tamto světě a chtějí nastolit vládu Archonů - Ztracených (Lost Ones), bytostí z jiné dimenze. Ti, druzí se tomu pochopitelně snaží zabránit. Zatímco organizace těch prvních je přísně hierarchická, jak si to každý totalitní model vyžaduje, organizace těch druhých je silně decentralizovaná. Jako u správné guerilly jsou Invisibles rozloženi do malých nezávislých skupinek, kde se znají maximálně jednotlivé osoby z ostatních buněk. To znemožňuje jakékoliv širší rozkrytí takovéto organizace.

V jedné takové skupině právě přišli o jednoho člena - Johnyho A'Dreamse. Lezl tam, kam neměl a bůh ví, v jaké dimenzi je mu dnes konec. Jeho společníci, ultimátní zabiják King Mob znalý kdejakých okultních vylomenin, Ragged Robin - telepatka z budoucnosti, Lord Fanny - brazilský šaman/transvestita a Boy - bývalá policistka, expertka na bojovou taktiku a pouliční boj, hledají náhradu. Tu najdou v mladém neurvalém výrostkovi Dave McGowanovi, který je budoucím Buddhou s magickými schopnostmi, ovšem říkat se mu bude Jack Frost. O celé zasvěcovací cestě tohoto chlapce mezi Neviditelné jsou ostatně první tři knihy celého cyklu (Say You Want a Revolution, Apocalipstick, Entropy in the UK), které zároveň tvoří první sérii. A nejde jen o plnění nějakých bobříků odvahy. Dějové linie se střídají, vrací se k životům hlavních i vedlejších postav, a především, jsou výborně napsány.

Autorem celé série je Grant Morrison. Člověk, kterému nedělá problém pohybovat se v na špici v mainstreamu, a pak si hodit nějakou tu alternativní bokovku. Jméno si udělal už u Animal Mana, outsiderského superhrdiny, který dokáže získávat vlastnosti zvířat a sám má problémy uživit rodinu. Následovali surrealističtí Doom Patrol, u kterých Morrison zlikvidoval původní sestavu a naverboval si tlupu vyšinutých jedinců. Potom už přišli Invisibles, autorovo nejosobnější dílo. Grant Morrison se v něm vypsal ze všeho, co jeho samotného ovlivnilo a nějakým způsobem poznamenalo. Samotná postava Kinga Moba je zároveň autorovo alter-ego a je na svého otce i velmi podobná. O tom, že ztotožnění bylo velmi silné, svědčí událost, kdy King Mob málem zkolaboval a zemřel s prostřelenou plicí. Podobný kolaps měl Morrison o pár měsíců později! Když si to uvědomil, rychle zpříjemnil svému komiksovému já intimní život a sám si prý v reálu také nestěžoval.

Po této sérii si Morrison "odpočinul" na JLA, kde zaznamenal opravdu fenomenální úspěch. Náklad celé série se zvýšil dokonce několikrát a už se nepočítal na desetitisíce, ale o řád výš. V současné době dělá na New X-Men, kteří jsou pro něj noví Invisibles a letos rozjel třináctidílnou minisérii The Filth, což je opět slušná úleťárna mající relativně blízko k Invisibles, ale zároveň je nevykrádá. Kromě komiksů se autor věnuje psaní povídek, spolupracuje na počítačových hrách, motá se u hudby kolem Stevena Severina a dělá spousty dalších věcí.

A o čem že Invisibles jsou? Inu, o ledasčem. Obzvláště ze začátku se lze setkam s Johnem Lennonem jako představou nového boha, jeden z příběhů je přepracováním 120 dnů Sodomy od De Sadeho a dojde i na cestování časem a putování básníků George Byrona a Percy Shelleyho. Děj obsahuje značné množství nejrůznějších odkazů na různé postavy a události z historie, současnosti a kultury stejně jako na konspirační a jiné roztodivné teorie. Není problém setkat se s nejrůznějšími magickými systémy (tantrické rituály, invokace prastarých bohů, voodoo), hypermoderními technologiemi a paralelními vesmíry či psychedelickými stavy. Silně patrný je vliv Lovecrafta a jeho mocných bytostí, Terence McKenny a jeho roku 2012 a zazní i hlas Timothy Learyho a jeho kámošů z let šedesátých a sedmdesátých. Obzvláště patrný je vliv trilogie Illuminatus od R. A. Wilsona a Roberta Shey, která vychází i u nás. Zde si Morrison bere snad až příliš a už samotný leitmotiv Invisibles je prakticky totožný. Ostatně ani u The Filth tomu není jinak a kdyby se ona špína (filth) začala smývat, jistě by vysvitl nápis Illuminatus. Tak silné to zase není a je pravda, že Morrison není jediný člověk, který na tuto trilogii ve svém díle nenápadně upozornil.

Samotná série se postupně mění a prostor pro myšlenky více vyvažuje prostor pro akci, ale vše zůstává pořád dobře vyvážené, aby zůstali Invisibles výjimeční. Scénář je napsán velmi inteligentně a ač by se to mohlo na první pohled zdát, není vůbec černobílý. Morrison rád jde u postav do hloubky a jejich minulost jasně dává do souvislostí s jejich současným chování. Zároveň s chutí odrbává veškeré autoritářské a manipulativní principy, kterých je dnešní společnost plná. Jen s lehkou nadsázkou vykresluje myšlení britské královské rodiny, která přechovává v tajnosti následníka trůnu Moonchilda. Ten, ač jsou jeho tělo i mozek naprosto zdeformovány vlivem ultradimenzionálního proudění, je budoucím britským monarchou. God Bless Freak! Od druhé série se Invisibles přesunuli z důvodu velkého komerčního úspěchu do Států, tak jsem sám zvědav, z které strany to schytá strýček Sam.

Invisibles jsou netradiční série. Nejenže je velmi zábavná a akční, ale má i bohaté myšlenkové pozadí. Popsat ji jako týmovku, ve kterém bojuje anarchistická skupina proti systému, by bylo značně zjednodušující. Invisibles jsou daleko složitější, a to je také jejich největší plus. A nejsou jen Neviditelní a Konspirace dvě strany téže mince?

Scénář: Grant Morrison
Kresba: různí
Vydal: DC Comics / Vertigo
M@P (20.12.2002)
1997 - 2005 © comX.cz