Hlavní stránka
Publicistika
comicsDB
Galerie
Auditorium

 Lois Lane
PŘIHLÁŠENÝ: -----
Romeo a Julie, Antonio a Kleopatra, John a Yoko, Lois a Clark – to jsou některé z dvojic, které tvoří současný obraz světové popkultury. Pro úplnost – třeba takový Batman a Robin nebo Asterix a Obelix sem nepatří.

Vedle Kentových rodičů Jonathana a Marty je Lois Laneová nejdůležitější postavou comicsové řady, která vychází bez přerušení už 65 let - Supermana. Přežila několik válek, sexuální revoluci šedesátých let, zhroucení komunistického bloku a přelom milénia. Totéž se dá samozřejmě napsat o mnohých jiných comicsových figurách. Lois má ale jedno prvenství - je na scéně stejně dlouho jako Superman a Clark Kent – od prvního čisla kde se postavy objevily byl zrozen kuriózní milostný trojúhelník.

Na dlouhodobých seriálech je zajímavá jedna věc - postavy se musí neustále proměňovat a zároveň si musí zachovat kontinuitu, aby čtenář nebyl zmaten a dostal každý měsíc to co očekává. Proměny figur bývají pozvolné, zvlášť u sešitů, které mají konstantní prodejnost, k razantním změnám se přistupuje pouze v případech, kdy se obrat zmenšuje na hranici rentability – pak je jedno, jestli se postava zásadním přeformátováním odpraví. Superman se prodával ve Spojených Státech ve stabilním nákladu, tedy ani postavy nedoznávaly v čase výrazných změn. Každé desetiletí má svou Lois, která kopíruje převládající model ženy ve společnosti - ve třicátých a čtyřicátých letech byla emancipovaná a snažila se tvořit rovnocennou postavu v mužském světě Daily Planet, padesátá léta proběhla ve znamení povinného optimismu a materiální dostatečnosti, a i zbytek století kopíroval sociologický vývoj.

Původní uvedení figury v úvodním čísle Action Comics, kde se představil i Superman bylo zřejmě nejlepší ze všech mutací a proměn, které měly následovat v budoucnu. Lois byla představená jako samostatná žena, snažící se vybojovat svůj životní prostor. To co nám teď připadá v zaměstnání běžné, ve třicátých letech tak běžné nebylo a ženy se musely setsakra snažit, aby dosáhly uznání. Proto i postava reportérky soutěžící (a posléze kooperující) se svým mužským protějškem – Clarkem Kentem aka Supermanem byla poměrně nová a neotřelá. Lois měla – jako mnoho jiných comicsových postav – svůj původ v reálném světe. Její charakter byl založen na skutečné ženě - Joanne Carter, modelce, kterou používal Joe Schuster při kreslení. Joanne se později dokonce stala ženou Jerryho Siegla, který byl vedle Schustera spolutvůrcem Supermana – sice se vzali až za deset let, ale tak nějak to zůstalo v rodině.

Když sérii opustilo duo Schuster-Siegel, další změny charakteru postavy byly spíše k horšímu. Z Lois se stávala postupně slepice, jejíž náplní života se skládala z různých svateb a rozchodů, jak se Supermanem, Clarkem, tak i se Satanem a Lexem Luthorem. Tímto způsobem žila nejen v Supermanově sérii, ale (snad ještě hůře) v té své – „Superman´s Girlfriend Lois Lane“, která vycházela v padesátých letech. Tento vývoj směrem k bezzubosti se netýkal jen „Supermanovské“ série – prostředím 50.let byl ovlivněn americký mainstreamový comics všeobecně. Mnoho škod napáchal kodek CA, část neštěstí způsobil vývoj trhu – comics četli hlavně mladí ani ne teenagers mužského pohlaví a ty nezajímala investigativní žurnalistika ani reálné ženy typu Lois. Jednoznačně dávali přednost nejrůznějším sestřenicím (Supergirl) a domácím zvířátkům se superschopnostmi (Krypto). Jakékoli náznaky skutečného života zůstávaly na dětské úrovni vnímání a sex se odbyl polibkem v plně osvětlené místnosti, samozřejmě oblečených partnerů.

S úspěchem Marvelovského Spidermana začátkem šedesátých let naštěstí i vydavatelé DC zjistili, že příběh nemusí být nutně infantilně stupidní aby se dobře prodával. Příběhy získaly určité náznaky sexuality, ovšem vydavatelům zdaleka nedošlo, že rovnoceným partnerem pro superhrdinu nemusí být nutně superhrdinka typu Lori mořské panny nebo Wonder Woman. Přestože se občas objevily ojedinělé pokusy o zaujetí starší populace, zásadní problém dětinskosti příběhů vyplýval ze samé postavy Supermana jako nepochybující a nechybující osobnosti. Jednoznačně převládala snaha oddělovat linii vztahů od Supermanovské dějové linie superhrdinských mlátiček.

V polovině osmdesátých let byl comicsový vesmír DC a postavy v něm rozdělen do několika alternativních světů. Byla Země 1, Země 2, Země 3 atd. Pro Lois Lane to znamenalo značnou schizofrenii – na Zemi 1 byla reportérkou, která obdivovala Supermana a trpěla Clarka Kenta, Na Zemi 2 byla ženou Clarka Kenta a samozřejmě věděla že je Superman – na tomto modelu Země to koneckonců věděl každý. A na Zemi 3 byla manželkou Lexe Luthora, který byl filantrop, na rozdíl od Ultramana (který vypadal jako Superman a šéfoval Ligu Padouchů). Vůbec na všech Zemích byl takový chaos a zmatek, že to začalo vydavatelům dělat těžkou hlavu – čtenáři se zřejmě přestali orientovat už dávno. Řešení bylo poměrně razantní - v roce 1985 odstartoval Marv Volfman minisérii „Crisis on Infinitive Earths“, kde nechal všechny superhrdiny i s ostatními obyvateli jednotlivých alternativních světů zlikvidovat v mohutné řežbě Antimonitorem a bylo vymalováno. Uvolnil se prostor pro nové začátky na jediné zbylé Zemi v jediném vesmíru.

Jakmile John Byrne v roce 1986 nastartoval znovu Supermanův život z Bodu nula v minisérii Man of Steel, zároveň s novým pohledem na Supermana se obživil i charakter Lois a možnost podívat se na jejich vztah z jiného úhlu. Byrne se jednoduše vrátil k modelu, který uvedl na scénu Schuster a Siegel – emancipované ženské, která ví co chce a umí za tím jít. Kdyby Lara Croft nebo Tulip O´Hara žily v osmdesátých letech, asi by se tvářily podobně. Navíc měla tu správnou jiskru, která mohla rozpálit Clarka Kenta i Perryho Whitea, který ji přijímal do Daily Planet když o sobě prohlašovala: „budu tou nejlepší reportérkou, kterou tyhle noviny kdy měly“. Vůbec celá dějová linie byla od počátku zaměřena na trochu dospělejší čtenáře než dosavadní příběhy.

Od začátku série bylo jasné, že mezi Lois a Clarkem se něco děje, v angličtině pro to existuje znamenité slovo - „chemistry“. Lois je přitahována Clarkem, i když si to nechce přiznat – a navíc je natolik stupidní, že nepozná, že je Superman. Pravděpodobně si tak vysloužila titul „nejpodváděnější ženy v historii“, protože jí to trvalo celkem půl století, než na to přišla. A to jí to musel Clark ještě sám říct v Action Comics No 662. To už byli zasnoubení a plánovali svatbu. Kupodivu nakladatelé a editoři nedokázali vystihnout zájem čtenářů, kteří chtěli v sešitech hledat řešení vztahu E.T. (Supermana) a pozemšťanky. Scénáristé nadále posílali Kenta do dalších nekonečných bitev v čase a prostoru. Až úspěch televizního seriálu „Lois and Clark - The New Adventures of Superman“ v devadesátých letech, který akcentoval vztah obou protagonistů jim otevřel oči. A vztah Lois a Clarka začal směřovat i v comicsu k svatbě. Samozřejmě si oba museli ještě chvíli počkat – jak v tv seriálu, tak v comicsu. Z Lois se mezitím stala hybatelka Clarkova osudu – nejen mu kdysi dala jméno (Superman), ale jak se jejich vztah rozvíjel, stávala se mu stále důležitějším partnerem.

Pochopitelně celá série trpí všemi nemocemi mainstreemu, který navíc vychází v několika řadách. Některé příběhy jsou jen bezduchou mlátičkou s dialogy na úrovni českých normalizačních tv seriálů. Po všech těch letech má smysl opakovaně vydat jen zlomek produkce – kupodivu jsou to právě ty díly, které posouvají charaktery postav a mapují vztahy mezi nimi. Málokoho dnes může zajímat, jak Superman dal někomu nakládačku, čtenáři se ale vracejí k motivu vztahu dvou lidí, kteří jsou každý jiný a snaží se najít recept na společný život. I Superman potřebuje koneckonců čas od času vyprat trenky nebo slipy.

Po mnoha peripetiích si Lois Clarka nakonec vzala (Supermanova smrt, smrt Clarka Kenta, Clarkův flirty s Lori a Lanou, Lois je otrávena Jokerem, Lois odchází a ruší zasnoubení). Tentokrát po všech předešlých elseworlds „jako“ svatbách doopravdy. Byl tomu věnován speciál se spoluúčastí kvanta kreslířů a textařů, dokonce místy opět probleskoval humor.

Další příběhy mohly slibovat zajímavé počtení – hledání rovnováhy ve vztahu nadčlověka a ženské-co-si-nedá-nic-líbit mohly přitáhnout i do té doby čtenáře bez zájmu. Lois to neměla jednoduché – když se objevila v některém příběhu, v několika dalších sešitech totálně absentovala, popřípadě se o Clarka musela dělit s jinýma ženskýma – každý kdo je ženatý potvrdí, že to není normální. Ani nechci domýšlet jak žijí chudáci editoři DC. A když už se v příběhu vyvážil poměr lidského Clarka a nelidského Supermana, nastala jedna z mnoha katastrof – v DC se totálně zbláznili a Supermana Transformovali a změnili do modroučkého kostýmu - a zájem čtenářů se ztrácel. Šance která přišla – nechat Clarka a Lois pracovat jako tým se všemi situacemi, které se nabízely – se vytrácela a „vztahová“ a „superhrdinská“ linie příběhu se nadále vzdalovaly.

Vrátil se totálně asexuální Superman Zlatého a Stříbrného věku – a chudák Lois z toho vyšla zkrátka. Přes všechnu slabost příběhů se poprvé v sérii s Neronem Dominem (měnícím realitu světů – jakoby návrat DC multiversu) objevil nový prvek vztahu, který přetrvává dodnes – Lois a Clark jsou spojeni poutem, které žádný superpadouch nerozdělí. Tento motiv se objevil poprvé v roce 1999 v návaznosti na úspěch televizního seriálu Lois and Clark, kde to fanouškové dvojice strávili a udali tak směr i comicsu. Svazek Lois a Clarka dokonce přežil i válku Clarka s OSN a jeho vyhlášení se Králem světa. Lois dokonce rozchodila i to, že Lana Lang (Clakrova bývalka ze Smalville) po něm pojmenovala svoje narozené dítě.

Návrat k osvědčeným charakterům přišel až s Josephem Loebem v roce 1998, který jim vrátil původní role. Clark se stal opět reportérem Daily Planet, který se mění na Supermana a Lois jeho ženou, která si nenechá do ničeho mluvit. A chvílemi pochopitelně žárlí na Wonder Woman nebo Lanu Langovou. Někdy si každý řeší své problémy odděleně, někdy táhnou za jeden provaz. Do toho sem tam nějaká ta povinná bitva za záchranu světa.

Pokud existují comicsové archetypální typy, Lois a Clark do nich rozhodně patří – bez ohledu na to, kolik podprůměrných sešitů bylo vyprodukováno, jsou vlastně prvním mileneckým párem (trojúhelníkem) v moderním comicsu. A to si zaslouží minimálně pozornost.

Jméno: Lois Lane
Otec: Sam Lane – voják – zahynul při bitvě světů (Our Worlds at War)
Matka: Mrs.Lane
Sourozenci: Lucy Lane – sestra, kdysi flirtovala s Jimmy Olsenem, teď provdaná

Důležití scénaristé a kreslíři:
Joe Schuster a Jerry Siegel – zakladatelé moderního comiscu (protože dokázali dostat comics z nedělních příloh novin do samostatných sešitů – všechno se holt odvíjí od zisku a tedy i zájmu čtenářů)
Marv Wolfman – George Perez – zlikvidovali Multiverse a vyčistili DC od přebytku superhrdinů (Crisis On I.E.)
John Byrne – reloadoval Supermana s začal ho přibližovat vzrostlejší populaci (Man of Steel)
Dan Jurgens – táhl dlouho celou serii, zabil Supermana, posléze ho oživil
Jeff Loeb – oživení série včetně humoru, který v Supermanovi vždycky trochu absentoval
Luděkk (05.01.2004)
Mons [13:42:09 10.01.2004]
Super článek.

1997 - 2005 © comX.cz